Živý 3 týdenní online videoprogram s mou podporou - startujeme 10.11.2020 - jste srdečně zváni.

Perete pleny při měsíčku? Ne?! Tak to máte problém!

Ponořte pleny přesně o půlnoci do průzračné studánkové vody, ohřáté přesně na 59,7°C, přidejte špetku drcených diamantů a při zpěvu ukolébavek tancujte kolem dokola alespoň hodinku šamanské tance… Jo a NEZAPOMEŇTE SE POMODLIT ( a u toho pojídat hadí nožičky)!

„Péče o látkové pleny už není to, co to bývalo za našich maminek a babiček! Nebojte se toho, je to snadné, nemusíte žehlit, ani vyvařovat. To zvládnete levou zadní!“ hlásají snad všechny e-shopy, látkovací weby, látkové poradkyně, kamenné prodejny a vůbec všichni, co se tak nějak kolem látkových plen točí.

Řeknete si: „Hurá!“ nakoupíte výbavičku, a pak najednou postupně, pomaličku polehoučku se z diskuzí na facebooku či z informací na webech dozvídáte:

„No to je jasný, že máš zničený pleny, protože nepřidáváš do pračky vodu!

„Ahaaa, trhá se ti úplet, asi blbě zapínáš suché zipy na praní.“

„Máš fleky na plenách, protože nepoužíváš žlučové mýdlo. No a ne aby tě napadlo ho tam nechat zaschnout! To musíš dát těsně před praním.“

„Máš zanesené pleny, dáváš moc nebo málo pracího prostředku, to ti nikdo reklamaci neuzná!“

Ježiš, tys to vyprala v Persilu?!!! Jak jsi jen mohla!

„Jo, ony se vám srazily? Nesmysl, asi jste je nevytahovala po každém praní do původního tvaru!“

Taky si připadáte, jak v Jiříkově vidění? To vypadá, jako by na praní plen byla snad potřeba nějaká vysoká škola. To snad ani nemůže být pravda.

Mám ráda fungující věci, které mi ze života nedělají pakárnu.

Tento článek mám na srdci už poměrně dlouho. Je mi jasné, že se jím nezavděčím všem, každý může mít jinou zkušenost, jiný názor. Ráda bych Vám ale představila svůj postoj, názor, zkušenost, která mi funguje. JDEME NA TO 🙂

Kolotoč kolem látkových plen – jednoduché schéma.

Jak vypadá takový cyklus látkové pleny běžně u každého z nás v nejjednodušším podání?

Šuplík/skříň – přebalovací pult – nasadíme – používáme – sundáme – dáme do koše na špinavé pleny – vysypeme do pračky – pereme – vyndáme a sušíme – dáme do šuplíku. 

Toto je základní cyklus, kterému se nevyhneme. Každý si pak k tomuto základnímu cyklu můžeme přidávat další nezbytné, ale také někdy i některé zbytečné kroky, které nám proces prodlouží a mohou nám ho i dost znechutit.

Nejde tu jen o časové hledisko, tedy jak dlouho budeme věnovat látkovým plenám z hlediska jejich fyzické údržby. Jde ale hlavně o to, jak se my u toho cítíme, a kolik nám to celkově bere energie.

Hlavně pokud máme pocit, že něco nezvládáme a potřebujeme pak projíždět diskuze a trávit nad plenami cenné hodiny svého života denně – nejen péčí, která je nutná, ale hlavně přemýšlením nad nimi, stresováním, nad praním, nad sušením, nad skádáním, nad kupováním, nad prodáváním, reklamacemi apod.

Platí zde nepochybně to, že látkové pleny jsou úžasná věc, mohou nám sloužit k naší radosti, a nebo si z nich můžeme udělat peklíčko. Záleží jen na nás, pro co se rozhodneme. Dobrá zpráva je, že pokud se nám začne zdát, že už si spíš z toho děláme peklíčko, jde z toho vyjít VEN!

Když jsem s látkovými plenami před pěti lety začínala, vlastně jsem si z nich hned udělala koníčka, nastudovávala, co se dalo, bavila se s ženskýma v diskuzích, dívala se po eshopech…Trávila jsem tím spoustu času – protože mne to ale bavilo.

Tehdy se pleny prostě a jednoduše praly! Bylo pár základních pokynů, ale především ohledně sušení, jakože třeba PUL nedávat na horké topení apod.

Dnes se mi zdá, že se vše strašně zkomplikovalo, nebo to tak alespoň na první pohled vypadá. Vidím, jak tím maminky tráví spoustu času, tak jako já, ovšem s tím rozdílem, že se tím stresují, neví si rady apod. Například se někdy maminky bojí, že udělaly chybu při praní či údržbě, že tím buď ohrozí miminko (reakce na prací prášek apod.), nebo že snad poškodí pleny.

Pleny mají sloužit nám, ne my jim.

Co tedy mám namysli těmi kroky, které nám mohou do základního schématu přibýt, a tím nám někdy potřebným, někdy méně potřebným, někdy až zbytečným způsobem celý cyklus prodloužit?

1. Skládání/kompletace plen

Do jednoduchého kolotoče plen se nám samozřejmě vkládá skládání či kompletace plen, a to podle druhu systému, který si vybereme. Tato část kolotoče se nám pak může projevit buď u „šuplíkování“, ale i u praní či sušení, neboť zde musíme plenku někdy zase rozložit, prát a sušit (věšet) každou část zvlášť, také si pamatovat, k čemu patří jaká část a jak se skládá, hledat tyto části po vyprání/usušení a kompletovat je.

Tento krok je sám o sobě neškodný, prostě patří k typu plen, který si vybereme. Dokáže ale udělat neplechu, pokud si vybereme moc rozlišných variant a nebo nám náš výběr nesedne.

Tak například si vyberu pleny typu „každý pes jiná ves“, kde budu k jedné vkládačku nacvakávat, další bude mít chobot, jiná bude mít „křídla“, další pak bude mít navolno dlouhou úzkou vkládačku, jiná bude mít podobnou, ale přeci jen o něco širší a kratší vkládačku, jiná bude kapsová, z které sama vkládačka u praní nevypadne, tak ji musím vyndat, pak ji tam zas po usušení vložit, jiná bude AIO, která bude mít vkládačku nacvaklou a budu ji tam nechávat apod.

Každému vyhovuje něco jiného, a může být pro vás v pohodě i opravdu „každý pes jiná ves“. Pro vašeho partnera už to ovšem taková radost být nemusí, a z vlastní zkušenosti vím, že se mu pak může zdát, že látkové pleny jsou úplná blbost a nesmysl, protože zabírají příliš mnoho prostoru, času i energie – nemůže vám jednoduše pomoci, protože si s tím neví rady, je toho na něj moc a může mu připadat, že tím trávíte příliš mnoho času, který byste mohla věnovat něčemu jinému. Má zkušenost taková je, a musím uznat, že něco málo na tom bude.

Jak říkám – každý takový pidikrůček navíc se nastřádá v celém procesu, ale i v našich myšlenkách a v množství vynakládané energie. Je ovšem v pořádku mít takový počet systémů či různorodých plen, jaký nám vyhovuje a jaký vyžaduje jen tolik energie, kolik my mu chceme dát 🙂

A abych byla fér, plenky třeba mně energii i dávají, prostě mě baví! A takových žen bych našla spoustu. Jen je dobré vědět, co právě ke mně se hodí a co mi dělá radost a dobře mi poslouží.

Zkusili jste se někdy zamyslet, co byste na rutině kolem plen změnili a s čím jste v pohodě? Ať už plenky nyní používáte či se teprve chystáte, můžete zkusit malou vizualizaci celého přebalovacího či „pracího“ procesu ať už sami nebo s mou pomocí.

2. Příprava na praní

To je fáze kolotoče, kde plenku sundaváme z miminka. Zase záleží na tom, jaký máme plenkový systém, zda sundaváme zvlášť svrchní část, zvlášť savou část, zda máme snapku, patentky či suchý zip atd. Jednotlivé systémy teď tady řešit nechci. Spíš způsob nakládání s plenou jako takovou.

Suché zipy

Jednoduchá varianta je počůraná plenka. Stejně jako jednoráz smotám do ruličky a vhodím do koše na pleny. Ovšem pozor! Patentky i snapku necháte prostě nezapnuté. Ale jakmile máte suchý zip, zbystřete.

Máte na své plence protikusy suchých zipů? Dnes se dozvídáme, že tyto protikusy neslouží k tomu, abyste je zapla před praním a zajistila tak sucháče, aby nepoškodily prádlo v pračce. Slouží nám podle „nových“ pokynů již pouze k manipulaci s plenkou při přebalování a skladování! Jakto??? No přeci proto, že by se lámala a poškozovala látka v místě ohybu při zapnutí protisuchu!

A co tedy máme se sucháčem dělat? Máme plenku zapnout jako na miminku a otočit ji naruby!

Zažijte plenku přehledně na workshopu - najděte si svůj termín

Co prosím? Ano, čtete dobře. Kvalitní výrobek, s kvalitními suchými zipy, a přesto nemůžete na praní použít protisuchy? Máte namísto toho manipulovat se špinavou plenkou tak, že ji zapnete, otočíte naruby a necháte si jí upatlat ostatní pleny v koši i případně koš samotný. Krása! Tento pokyn ve mně vyvolává otázku, zda tedy výrobek, který toto vyžaduje, je opravdu dost kvalitní, když po mně chce takovouto věc.

Ano, zapnutí suchých zipů je nezbytnost, to nikdo nezpochybňuje. Ale proč by k tomu nemohly sloužit protisuchy? Otáčení naruby mi přijde nepříjemné z hlediska manipulace se špinavou plenkou, kor pokaděnou, a celkově mne to otravuje 🙂 Dokážu ovšem pochopit, že SNAD MOŽNÁ ASI se plena vypere lépe, a to je asi také jediný důvod, který bych uznala jako oprávněný k tomu nabádat mne, abych plenku otočila naruby.

Upřímně, zapínám do protisuchů. Opravdu si z péče o pleny nehodlám dělat pakárnu.  A pokud výrobek má vysoké požadavky na obskakování, nemá v mé výbavě místo, sáhnu po jiném. Jsem přesvědčena, že výrobky mají sloužit nám, ne my jim. Nevybrala bych si plenku bez protisuchu. A pokud si představím, že po mně chce každá věc, kterou peru, nějakou takovouto perličku, tak bych se brzy zbláznila.

Sprchování

Výše jsme mluvili o plence jen počůrané, se zapínáním na suchý zip.

A nyní si představme, že máme plenku pokaděnou. Asi není sporu o tom, že tuhé bobky do pračky nesmí a že je třeba je z plenky vyklepnout, setřít stěrkou do záchoda, případně sesprchovat a vylít no záchoda.

Co jde sesprchovat a nechat odtéct do sprchového odpadu, může úplně stejně být vypráno v pračce. Nebo ne? Mějme na paměti, že tento „sprchovací“ krok nemá sloužit k předeprání pleny, ale k odstranění tuhých zbytků, které by zanesly pračku, nevypraly by se atd.

Čili, mám-li pouze tekutý obsah, který bych spláchla do odpadu umyvadla, vany apod., nechávám ho tam. Ano, já to tak dělám. Pokud mám vaječinu, kterou bych tak jako tak do odpadu umyvadla/vany spláchla, zacházím s plenou jako s jednorázovkou – otřu zadeček miminka zbývajícím čistým kusem pleny, sroluju, zapnu do protisuchů, pokud mám plenu se sucháčem, a dám do koše na pleny. Když je čas prát, vysypu koš do pračky a peru (krátký plus klasický prací cyklus).

Když si představím, že špinavou plenu nejen „povinně“ sprchuji, ačkoli pračka to v pohodě zvládne, ale ještě k tomu plenku zapínám a pak otáčim naruby – pokajděným ven, mám po náladě a mám celkem silnou touhu vrátit se k jednorázu.

K tomu si ještě můžete přidat např. to, že je potřeba vytáhnout z pokajděné kapsovky vkládačku, která je navíc třeba přicvaklá na druhé straně, než je otvor do kaspy, a je vymalováno! To není nic pro mne, přiznávám. Mám ráda jednoduché, užitečné věci.

Co mi život komplikuje, to vyřazuji. Tak to mám. Není ale nic špatného na tom, vnímat to jinak. Každý máme své potřeby a limity jinde.

Fleky – žlučové mýdlo

Někdo je řeší, někdo ne. Já je neřeším a nemám je 🙂 A když se mi párkrát udělal na některé pleně (záleží zřejmě i na materiálu) flek, dalším praním se vypral, zmizel na sluníčku nebo jsem pak cíleně použila žlučové mýdlo (asi 3x za celou dobu používání látkových plen).

Je třeba mít na paměti, že se jedná o pleny. Ne o hodobožový ubrus k uctění vzácných návštěv. Fleky se vyperou několikerým praním, zmizí na sluníčku nebo si na ně můžete posvít až v momentě, kdy budete chtít výbavičku rozprodat nebo uložit pro další miminko. Nemusíte se jimi trápit průběžně každý den. Mějte se rádi 🙂

Pokud zařadím žlučové mýdlo do našeho schémátka – kolotoče, a pokud současně připustím všechny pokyny, které jsem v předchozím textu bojkotovala, tak by nám vyšlo:

sundám plenu z miminka (příp. ji rozložím na části) – osprchuju – natřu žlučovým mýdlem – zapnu SZ a otočím naruby – hodím do koše na pleny – vysypu do pračky …

a pokud bych k tomu přidala „diskuzní“ informaci, že žlučové mýdlo na plenách nesmí zaschnout, měli bychom schéma:

sundám plenu z miminka (příp. ji rozložím na části) – osprchuju –  zapnu SZ a otočím naruby – hodím do koše na pleny – před praním vytahuju plenu po pleně a dívám se, která potřebuje natřít žlučovým mýdlem – jednotlivě házím do pračky … (BRRRR!)

Je to na nás.

U každého kroku, o kterém tu píšu, je na nás, jak se rozhodneme, případně jakou budeme mít zkušenost. Zda nám jednoduchý postup funguje nebo potřebujeme něco přidat. Vždy však doporučuji začít od jednoduššího a sledovat, jestli je vše, jak má. Pokud zjistím, že něco není podle mého gusta, např. pleny se špatně vypraly, tak přidám další krok – upravím rutinu. Pokud ale funguje vše v jednoduchém základu, není třeba nic měnit.

3. Praní, prací prášek, přidávání vody

Asi jste už zjistili, že plenky se doporučuje před hlavním pracím cyklem nechat samostatně vymáchat nebo použít kratší prací cyklus k odstranění moči a tekutých zbytků stolice. To je skvělý pomocník.

Čili v našem schémátku nám přibude:

vysypeme do pračky – zvolíme máchání nebo krátký prací cyklus – přijdeme znovu k pračce – přidáme prací prášek… – pereme

Můžeme se přít o tom, na kolik otáček odstředit první program, ale faktem je, že čím těžší pleny zůstanou, tím více vody vám pak pračka napustí a předejdete dalšímu problému, o kterém zde chci mluvit 🙂 Takových 800 otáček je ještě stále u některých dnešních praček maximum, tak proč ne?

Prací prášek, to je prevít, ten vám rozbil pleny 😀 Nééé, nebojte, prostě vezměte prášek, jaký je vám milý, nadávkujte podle návodu, většinou stačí i o něco méně, a perte.

Můžeme se dozvědět, že špatným dávkováním se nám pleny zanesou buď samotným práškem nebo vápenatými usazeninami nebo kdovíjakým čertem. Měli bysme tedy asi vážně mít na to speciální školení nebo co. 

Prostě pereme. Pokud nebude problém, pleny jsou čisté (žluté skvrnky po stoličce nejsou špína, jen barva), nezatuchají, nejsou po jednom počůrání hned cítit jako by do nich dítě čůralo 14 dní, sajou normálně. Pak je vše OK.

Do čeho bych se já osobně nepouštěla, je tvorba vlastního pracího prášku. Přeci jen ty kupované musejí mít vymyšlené složení, podíly složek atd., aby to fungovalo, což doma jen tak neumíchám. Ale je to na vás. Pak se může stát, že vás při reklamaci budou konfrontovat i s tím, zda jste prali ve správném pracím prášku…

Buďte, prosím, na sebe hodné i tehdy, pokud si třeba uvědomíte, že jste omylem koupily i nějaký „obyčejný“ komerční, nikoli ezo-eko-bio prášek. Důležité je pleny pořádně vymáchat. Miminka zas úplně z cukru nejsou. Pokud uvidíte, že je vše v pořádku, není třeba si tím přidělávat starosti. Pokud by miminko náhodou mělo nějakou reakci, pak kdykoli můžete prášek změnit a ten komerční použít třeba jen na dospělácké oblečení.

Pokud už si projdeme úspěšně až sem kolotočem, můžeme navíc zjistit, že ještě máme do pračky přidat vodu. Jak? Sprchou do zásobníku na prací prášek, přímo do bubnu pračky plněné vrchem, kýblem, co já vím jak ještě. Proč? Velmi úsporné pračky perou pleny v podstatě nasucho, protože nepočítají s tím, že pleny hodně nasáknou. Doporučovat tento krok ovšem obecně každému není v pořádku. 

Ať se na mne nikdo nezlobí, ale to už by snad bylo rychlejší vyprat si pleny ručně, než dělat všechny ty kroky, o kterých jsem mluvila, ještě pak stát u pračky a sledovat, kdy ji můžu vypnout (má už naváženo) a kdy do ní mohu přilít vodu a kolik. Já kolikrát zapomenu i na to, že jsem dala teprve krátký program, a tedy že se mám za chvíli vrátit a přidat prášek a prát hlavní cyklus 🙁

Čili znovu opakuji, že stejně jako předchozí kroky, tento krok doporučuji zvažovat až tehdy, pokud zjistím, že jednoduchý postup nefunguje – tedy že pračka pleny nezvládá vyprat, i když dám správně prášku (případně zkusím silnější prášek), že stejně pleny zatuchají, že nemám volbu správného programu na pračce např. přidat více vody.

4. Sušení a srážení

Ach jo 🙂 Jak já bych byla ráda, abychom mohly i s látkovými plenami normálně fungovat a nemusely se starat o to, že jsme neschopné, protože blbě pereme nebo blbě sušíme.

Vidím to asi tak. Je normální, i u oblečení, že praním se maličko změní struktura látky, více se zdrcne k sobě, případně se maličko zmenší. Suším-li v sušičce, která ještě není super úsporná s tepelným čerpadlem, co suší i na poměrně nízké teploty (třeba i do 60 stupňů), tak je jasné, že sražení se na 90% nevyhnu. Ale ocamcaď pocamcaď. Srazí-li se plena o dvě velikosti, asi to není úplně košér, a asi mi nikdo nemůže vyčítat špatnou údržbu. Zřejmě je chyba někde na straně výrobce, v materiálu či postupu šití (nevysrážení materiálu apod.).

Je v pořádku, pokud výrobce avizuje, že jeho plenka se praním vysráží. Poněvadž takový výrobce s tím počítá při šití a ušije plenku větší, resp. ví, že i po vysrážení bude mít plenka adekvátní rozměry. Jakmile s tímto ale výrobce nepočítá a plena se vysráží, že i panence by byla malá, pak je chyba u něj, nikoli u vás. Snaží-li se vám někdo namluvit opak, holt asi brzy přijde o pověst i o zákazníky.

Vy se tím netrapte. Chápu, je to nepříjemná situace, ale – jak tu opakuji dokola – vy se mějte rády a věnujte energii věcem, které vám dělají radost 🙂

Jsem autorkou projektu Zažij plenku a kurzu 7 kroků k plenkové výbavičce. Sdílím s Vámi své postřehy a zkušenosti s více než 180 různými látkovými plenkami a svrchními kalhotkami všech možných druhů a materiálů, aby Vaše cesta k miminku v bavlnce byla co nejpříjemnější a efektivní. A aby Vám látkování přineslo radost a fungovalo to! :-)

Jste z látkových plen zatím jeleni?

Zvu Vás do živého online videokurzu s mou podporou

  • vše, co potřebujete vědět o látkových plenách i péči o ně
  • mnoho ukázek typů i značek plen i na miminku
  • informace nezávislé na eshopech, značkách či prodejcích
  • nyní navíc má osobní podpora a odpovědi na Vaše dotazy
  • A mnoho dalšího...
  • Začínáme 10.11.2020
Komentáře